Tanky 2. světové války

Přestože je tento tank původem Československý, využití se mu dostalo hlavně v německé armádě, která je používala až do roku 1942. Při tažení ve Francii v květnu 1940 tvořily výzbroj německé 6. tankové divize.
Je poměrně málo známým faktem, že Československo bylo před 2. světovou válkou významným výrobcem a vývozcem dělostřeleckých tahačů a obrněných vozidel, které našly své odběratele například v Rakousku, Bulharsku, Maďarsku, Lotyšsku, Rumunsku a Švédsku. V říjnu 1934 vydala československá armáda zakázku na stavbu prototypů tanků a v roce 1935 objednala dodávku prvních 160 vozidel. Uspěchaný vývoj měl však za následek řadu nedostatků a závad a proto byly tanky vráceny firmě Škoda k přepracování. Československá armáda poté objednala dalších 138 strojů, kterým přidělila označení LZ vz. 35. Rumunsko odkoupilo 126 kusů a sloužily v jeho armádě jako tanky R-2. Postupně se vozidla zdokonalovala a získala si poměrně dobrou pověst. Po okupaci Československa převzali zbývající tanky Němci a přidělili jim označení Panzerkampfwagen 35(t). Přímo pro německou armádu vyrobila firma Škoda dalších 219 tanků. Wehrmacht počátkem války trpěl nedostatkem vlastních tanků; například 6. tanková divize byla při tažení do Francie vyzbrojena pouze lehkými tanky Pzkpfw 35(t). Vozidla pokračovala ve službě až do roku 1942, kdy byla většina z nich upravena pro plnění jiných úkolů. Na jejich podvozku vzniklo spousta jiných obrněných vozidel (např. tahače minometů - Mörserzugmittel, dělostřelecké tahače - Zugkraftwagen nebo servisní vozidla tankových praporů).Korba tanku LT vz. 35 byla snýtována z pancéřových plátů tloušťky 12-35 mm. Místo řidiče bylo v pravém předním rohu korby. Po levé straně bylo místo kulometčíka, který obsluhoval 7,92 mm kulomet ZB vz. 35 nebo vz. 37. Ve věži umístěné uprostřed korby bylo stanoviště velitele/střelce z kanónu a nabíječe/radisty. Hlavní výzbroj tanku představoval 37,2 mm kanón Škoda vz. 37. Tank vezl 72 nábojů ráže 37 mm a 1800 nábojů pro kulomet. Motor a převodovka byly umístěny vzadu. Převodovka měla šest stupňů pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad. Na obou bočních stranách měl tank osm malých pojezdových kol. Hnací kola byla vzadu, napínací vpředu. Horní část pásu podpíraly čtyři kladky. Neobvyklým prvkem bylo doplnění převodovky a řízení tlakovým posilovačem, který usnadňoval práci řidiči a umožňoval tak cestování na velké vzdálenosti poměrně vysokou rychlostí. Při velmi nízkých teplotách panujících na východní frontě měli však Němci s posilovačem problémy.

Technicko-taktická data

Země původu: Československo
Hlavní výzbroj: 37,2 mm kanón Škoda vz.34
Pomocná výzbroj: dva 7,92 mm kulomety ZB 35 nebo 37(v přídi korby, spřažený s kanónem)
Pancéřování: 12-35 mm
Bojová hmotnost: 10,5 tuny
Délka: 4,9 m
Šířka: 2,16 m
Výška: 2,21 m
Pohonná jednotka: zážehový vodou chlazený šestiválec Škoda o výkonu 120 koní
Maximální rychlost na silnici: 40 km/h
Dojezd na silnici: 190 km
Osádka: 4